JUMP

1K 3,14

Pokusme se dnes zrekapitulovat naše „stavitelské“ téma. Co nám náš Pán chce povědět prostřednictvím evangelijního podobenství o dvou stavitelích? Především nás vyzývá, abychom nečekali na příval, který prověří stavbu našeho křesťanství, ale abychom ji prozkoumali dřív, než bude pozdě. Nečekejme, až se nám začne hroutit manželství a rodina, nečekejme, až nás navštíví nemoc nebo než se dostaneme do jiných nesnází.

Neodkládejme své rozhodnutí, ale jak čteme v Písmu: „Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru!“ (Žd 3,15) Jedná se přece o nás a naši bezpečnost, jedná se dokonce o naši věčnost!

Teď se trochu porozhlédněme kolem sebe a uvědomme si svoji sounáležitost ke všeobecné církvi, k onomu tajemnému tělu Ježíše Krista, jehož On sám je hlavou. Svatý apoštol říká, že oni, tedy apoštolové, jsou spolupracovníci na Božím díle, a my jsme Boží pole, Boží stavba. (v. 9)

Apoštolové z Ježíšova pověření a v moci Ducha svatého položili základy církve a jejich pokračovatelé – do určité míry se to týká každého z nás – si musí dávat pozor, co na tento základ staví.

Když se alespoň trochu orientujete ve společenském dění, určitě jste zaregistrovali nárůst kritických hlasů směrem do minulosti - zajímavé, že z jedné i z druhé strany. Nebylo by lepší dávat pozor na současné „stavební aktivity“, než sypat sůl do ran, které se začaly pomalu hojit?

Raději se připravujme na bouře, které přijdou a vyzkouší pravost a pevnost naší víry. Nevyčkávejme nečinně, jak všechno dopadne.

A jak zajistit kvalitu toho, co svým životem stavíme na základy církve? To, co vám teď navrhnu, se vám může zdát příliš tvrdé, ale nakonec mi dáte za pravdu. Existuje ve vašem životě někdo nebo něco, za co jste ochotni obětovat život? Pokud ano, patří to do skupiny zlato, stříbro, drahého kamení, nebo do té druhé – dřevo, tráva, sláma?

Nejvíc se poučíme z vlastních chyb, jen kdyby to školné nebylo tak vysoké.

Překlad: J. Kratka, Nová naděje na každý den, roč. 15, č. 4, s. 30