JUMP

Sk 20,17-35

Stalo se mi nedávno, když jsem venku před domem hrál s chlapci basketbal, že se najednou jeden ze soupeřů dostal k míči, odlepil se od svého obránce a po kraji hřiště se blížil ke koši. Jakmile jsem to zpozoroval, přesunul jsem se ze své obranné pozice k němu a snažil se ho zadržet. Avšak náhle jakoby se zastavil čas. Dotyčný se mohutně odrazil, vyskočil nade mne (pořádně vysoko) a zasmečoval míčem do koše tak, že kdybych tam stál, mohli mě rovnou odvézt na oddělení plastické chirurgie.

V životě nevyskočím tak vysoko, jako tento chlapec, to je jisté. I já sice umím „zavěsit,“ ale nedokážu zasmečovat, a to je rozdíl. Abych se dostal nad obruč, musím vynaložit veškerou svou energii na výskok. Na druhé straně „profík“ z NBA to vidí úplně jinak a nad svými obrovskými výskoky se nevzrušuje. Je prostě o několik tříd výš.

Tento rozdíl mezi mnou a profesionálním basketbalistou mi připomněl rozdíl mezi tím, kdo pouze existuje jako křesťan, a tím, kdo jako křesťan žije. Bůh povolává každého z nás „dokončit svůj běh a splnit úkol“, který nám určil (Sk 20,24). Pavel nepovažoval nic, co v životě udělal za hodnotnější než to, co vykonal pro Boha. Všechno ostatní považoval za smetí. Jeho jedinou „vášní“ bylo hlásat evangelium o Boží milosti.

Chceme následovat Pavlův příklad a žít život podobný životu Kristovu? Nedá se to bez nadšení. Nedá se to bez sebezapření. Nedá se to bez spolupráce s Kristem. Máš obavy, že to nikdy nedokážeš? Je tu dobrá zpráva pro všechny „skákající.“ Na rozdíl ode všech různých tělesných dispozic, potřebných při skákání do výšky, které jednoduše nemáme všichni, Bůh všechny, kdo po tom touží, vybavil schopností hrát v Jeho týmu a „skákat“ skoky jaké si přeje. Dej se do toho – „skákej“ pro Krista…

Bůh dává obyčejným lidem schopnost konat neobyčejné věci.

? Pociťuji, že mě Bůh volá uskutečnit konkrétní cíle v mém životě? Jaké?

?Co mi brání vykonat úkoly, které mi Bůh svěřil?

Překlad: Bohuslav Kern, Deník mladých, roč.7, č.34