JUMP

2K 5,17

Pamatujete si ještě Sametovou revoluci? Vy mladší ji znáte jenom z vyprávění nebo z televize a možná znáte také různé zpochybňování celého „revolučního“ procesu. Na jedno bychom ale rozhodně neměli zapomínat. Mezi představiteli Občanského fóra, spontánního hnutí složeného převážně z disentu, který pak začal vyjednávat s komunistickou mocí, byl také katolický kněz Václav Malý – dnešní pražský světící biskup. Ten udělal něco, s čím nepočítal žádný scénář revoluce. Na jednom z mítinků v Praze na Letenské pláni vyzval shromážděné k modlitbě Otče náš. Dovedete si to představit? Po čtyřicetileté systematické ateizaci našich národů se národ modlí! Biskup Malý vzpomíná: „…ten okamžik byl jedinečný a já už jsem to opakoval a znovu opakuji, že jsem se tehdy proto rozhodl pozvat ty lidi k modlitbě Otče náš, abych poukázal, že svoboda, která tehdy přicházela, je dar nebes, kterého bychom si měli vážit. Proto jsem tehdy zvolil tuto modlitbu, a také proto, že jejím prostřednictvím jsem mohl vyzvat ke smíření s těmi dvěma policisty, kteří tenkrát prosili za odpuštění. Říkal jsem si, že každé lidské slovo je chabé, tak je lepší použít tuto starobylou modlitbu, kde je také prosba o smíření.“ Škoda, že pozdější vývoj událostí nabral poněkud jiný kurz…

Toto modlitební ztišení však vyprodukovalo heslo, které se mnohokrát ozývalo nejenom na Letenské pláni. „Nejsem jako oni,“ nadšeně skandovali účastníci demonstrací, odhodlaní vzdát se touhy potrestat diktátory komunizmu. Díky tomu u nás nedošlo k žádnému krveprolití.

Byl to jenom závan nového života, ale díky Bohu i za něj.

My jsme však povolaní ne k nějakým „závanům“, chvilkovému nadšení, ale k trvalé proměně. Pán Ježíš říká: „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce.“ (v. 44-45) Tak, jako chceme být trvale děti nebeského Otce, tak máme trvale žít jako nová stvoření v Kristu. „Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!“ (2K 5,17)

Světlo od tmy se dá rozeznat, aniž by bylo nutné na to upozorňovat.

Překlad: J. Kratka, Nová naděje na každý den, roč. 15, č. 4, s. 35