JUMP

Mt 16,13-15

Odmaturovali jste už, nebo vás to teprve čeká? Vzpomínám si, jaká muka jsem prožíval před maturitními písemkami. „Kdybych tak věděl alespoň o hodinu dřív, jakou otázku si vytáhnu,“ říkal jsem si v duchu. „Co když splasknu jako bublina?“

Podobné situace zakouší vysokoškoláci po každém semestru a samozřejmě pak u státnic.

Otázka, kterou učedníkům i každému z nás pokládá Pán Ježíš, je známá už dva tisíce let. Není to jedna z mnoha záludných otázek, které nás mohou překvapit u zkoušek. Je jenom jedna jediná, ale přitom zásadní: „Za koho pokládáš Syna člověka?“ Jinými slovy, kdo je pro tebe Ježíš Kristus? Zářný příklad? Velký učitel? Největší prorok? Anebo Spasitel světa i tvůj, třetí osoba Boží Trojice?

Samozřejmě že Ježíš je nejlepším příkladem a vzorem pro život, nejlepší učitel, kněz i prorok všech dob, ale pokud se nestane naším Spasitelem, nemůžeme počítat s Jeho spasením. Můžeme uznávat veškeré učení církve, můžeme obdivovat Jeho život, učení, dokonce Jeho oběť, ale stejně přijdeme zkrátka. Je to podobné, jako bychom stáli na terase letištní haly a pozorovali odlétající letadla. Můžeme je obdivovat, můžeme si o nich pochvalně vyjadřovat, dokonce můžeme věřit, že bezpečně doletí do cíle, ale my z toho nic nebudeme mít.

Podobně jsou na tom lidé, kteří souhlasí se vším, co je napsáno v Bibli, dokonce o tom dovedou dlouze polemizovat, i jiné povzbuzovat k víře, ale sami si žijí svůj vlastní život podle své vlastní vůle a především z vlastních sil. „Ti, kdo žijí jen z vlastních sil, nemohou se líbit Bohu.“ (Ř 8,8)

Už se i k vám dostaly příručky jako třeba „Pozitivní myšlení“ nebo „Život je ve tvých rukou“ apod.? Když ne, tak je ani neshánějte. Raději si přečtěte, co říká žalmista: „Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: Ty jsi můj Bůh, moje budoucnost je ve tvých rukou.“ (Ž 31,15-16)

Nejdůležitější jsou otázky, na které se odpovídá vlastním životem.

Překlad: J. Kratka, Nová naděje na každý den, roč. 16, č. 3, s. 5