JUMP

2 Kor 1,9

Mnoho lidí na světě ví, že první plavidlo, které dobylo Severní pól, byla americká ponorka Nautilus. Stalo se to 3. srpna 1958.

Velitel William Anderson se 115 muži na palubě to však vůbec neměli lehké. Ponorka plula pod Arktickým ledovcem v hloubce asi 150 m a nad sebou měla silnou vrstvu ledu o tloušťce 3 až 15 metrů. Místy se musela ponorka „plazit“ po dně a celá plavba byla provázena mnoha nebezpečnými situacemi.

Většina lidí podobný výlet jako námořníci na palubě Nautilu nezažila. Někdy ovšem není zapotřebí tak silné vrstvy souvislého ledu, abychom se ctili sevřeni neproniknutelnými okolnostmi.

Někdy úplně stačí k prasknutí nabitý program, neustávající pokušení, bolestné zklamání nebo ztráta, kterou nedokážeme unést.

Svatý Pavel však znal tři zásady, které mu v těžké chvíli pomohly.

Stalo se to „…proto, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha.“ (v. 9)

Když se utápíte v těžkostech, možná jste v pokušení odvrátit se od Boha a vynořit se někde sami, na vlastní pěst. Ale právě v těchto okamžicích se na Boha potřebujete spoléhat nejvíce.

„On nás vysvobodil ze samého náručí smrti, a ještě vysvobodí.“ (v. 10)

Výprava Nautilu na Severní pól nebyla první misí této slavné ponorky. Než se vydala na plavbu pod ledem, stačila zlomit několik jiných rekordů.

Zkuste si vzpomenout na situace z minulosti, kdy vás Bůh prováděl nějakými těžkostmi. Máte pocit, že to pro vás dnes už udělat nemůže?

„Když i vy nám budete nápomocni svými modlitbami.“ (v. 11) Ať už si to uvědomujete nebo ne, někdo se za vás modlí – rodiče, přátelé, duchovní, spolupracovník. A přimlouvá se za vás ustavičně i sám Pán Ježíš. (Ř 8,26; Žd 7,25)

I když se možná cítíte ponořeni hlouběji než kdykoli předtím, pamatujte si, že pro Boha nikdy není voda moc studená nebo hluboká, aby na vás nedosáhl. Stačí jen natáhnout k Němu ruce.

Hlubina nemusí vždycky znamenat bezednou propast.

Překlad: J. Kratka, Nová naděje na každý den, roč. 16, č. 3, s. 20