JUMP

Mt 22,37

„Myslím, že si dám poměrně dost práce s tím, abych vypadal dobře. Každý den se sprchuji, používám deodorant, čistím si zuby a používám ústní vodu. Pravidelně si beru čisté ponožky, češu se a každý měsíc zajdu k holiči. Dávám si na osobní hygieně záležet, protože jsem přesvědčený, že je to důležité – nehledě na to, že z toho mají užitek i lidé okolo. Musím ale přiznat, že s péčí o moji mysl to není tak slavné.“ Tak tohle mi nedávno řekl syn naší kostelnice. Musel jsem se trochu stydět, protože ani můj vnitřní život není bezproblémový, přestože to nikomu neříkám. Když jsem tak nad sebou přemýšlel, napadla mě určitá souvislost a moc mi to pomohlo.

Zmíněný verš z evangelia: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí,“ je obecně chápán jako příkaz, po jehož smyslu se nepídíme. Jednou jsem objímal svoji vnučku, která se ke mně sladce tulila, a mně vytanul na mysli obraz, jak já objímám svého Spasitele. Samozřejmě že ne rukama, ale srdcem, duší a myslí. Jak by se zatvářila moje vnučka, kdybych měl ruce špinavé až hrůza a ještě k tomu by páchly po něčem nepříjemném. Určitě by se ode mě odvrátila. Není to ode mě drzost, když říkám, že Pána Ježíše miluju, ale „objímám“ ho špinavým srdcem, zaneřáděnou duší a zapáchající myslí?

„Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem.“ (v. 1-2) Tento verš nám nezakazuje přemýšlet o pozemských věcech potřebných k životu, ale neměly by nás odvádět od toho, „co je nad námi“. V žádném případě do své mysli nepouštějme věci, které naši duši i srdce zašpiní.

Když budete v pokušení trošku si „zaflirtovat“ s nějakým hříchem, představte si, jak se chystáte obejmout milovaného člověka rukama špinavýma a zapáchajícíma. A ještě něco. Chovejme se jako lidé, kteří obdrželi od Ježíše nádherné bílé roucho spravedlnosti.

Zamysli se, nad čím zrovna přemýšlíš.

Překlad: J. Kratka, Nová naděje na každý den, roč. 16, č. 3, s. 32