JUMP

2K 4,16

Já vím, vy znáte růžové brýle mámení. Existují ale i takoví lidé, kteří jsou opakem snílků a chovají se tak, jako by nosili černé brýle mámení. Mluvím o lidech, kteří si všechno, co jim řeknete, představí jako tu největší katastrofu, která je kdy postihla. Řeknete jim, že bude asi pršet a oni začnou mít strach z tornáda. Přijdete pozdě na schůzku a oni si hned představují že jste měl nehodu a už jste přinejlepším na JIP-ce. Tito lidé by našli něco špatného i na obrazech Leonarda da Vinciho.

Všichni máme občas potíže s tím, aby naše reakce byly skutečně adekvátní tomu, co se kolem nás děje. Není zrovna nejzdravější upadat kvůli každé maličkosti do deprese. Abyste tomu předešli, poslechněte si, co ředitel jedné školy řekl svým studentům při maturitě: „Úspěch se skládá z 10 % z toho, co se vám v životě přihodí, a z 90 % z toho, jak na to reagujete.“

Jinými slovy, když na vše zareagujete negativně, nic se vám nebude dařit a budete stále více zabředat do bláta škarohlídství. Pro adekvátní reakce musíme mít na mysli, že jsme slabí, snadno propadneme hříchu a potřebujeme Boží pomoc, ale hlavně musíme věřit tomu, že nekonečná Boží láska nás může zbavit strachu.

Přemýšlejte o tom, jaká je vaše nejtypičtější reakce a zkuste si položit tyto otázky: Je více klidu v místnosti, do které vcházím, nebo ze které vycházím? Děsí se lidé sotva mě zahlédnou, protože mě znají jako toho, který hází vinu za své problémy a neúspěchy na druhé? Nebo mě vidí lidé rádi, protože vědí, že mi má víra v Boha pomáhá vidět život z té světlejší stránky, zvládnout problémy a rozsévat kolem sebe radost a pohodu?

Jen co byl Ježíš vzat do nebe, byli apoštolové v ohrožení života, a přesto neklesali na mysli. Neměli ani černé, ale ani růžové brýle mámení. Byli realisté a jejich víra byla také realistická, protože věřili v reálné pokračování svého života v nebeské slávě.

Víra bez radosti není pravá.

Překlad: J. Kratka, Nová naděje na každý den, roč. 15, č. 4, s. 20