JUMP

Ř 15,4

Jedním z největších omylů, kterého se dopouští mnozí čtenáři Bible, je povrchnost. Neustále musíme mít na zřeteli, že Bible není jenom historické zpracování příběhů, které se odehrály ve své době. Jsou to ilustrace našeho vlastního života, byť historicky pravdivé, přesto nejsou zaměřené do minulosti. Upozorňují nás na vývoj události podle určitého klíče a když si necháme poradit, můžeme se podle nich v životě spolehlivě orientovat.

Příběh královny Vašti by byl jistě vhodnou předlohou pro scénář k celovečernímu filmu. Možná by se obešel i bez sexuálních nebo vražedných scén, a přesto by se producenti napakovali. Dokonce by takový film mohl obsahovat i některé moralizující prvky, ale pořád by to byla jenom konzerva, na které bychom obdivovali pouze atraktivní obal. Nás však zajímá obsah, ke kterému se nedostaneme, pokud onu „konzervu“ za pomoci Ducha svatého neotevřeme.

Žádná interpretace nemůže být vyčerpávající a vhodná k univerzální aplikaci, ale o to ani nejde. Důležité je, aby konkrétnímu čtenáři posvítila do jeho života. Jako třeba tahle, která zazněla na jednom biblickém setkání mládeže: „To já jsem královna Vašti. Král, který si mě vyvolil, přestavuje možnosti, které mám využít pro dobro země (církve, společenství, rodiny), ve které žiji. Tyto možnosti jsou někdy nevyzpytatelné, stejně jako král Achašveróš. Já je nemohu ovlivnit. Musím se s tím smířit. Na druhé straně musím být připravená využít je, kdykoliv se mi naskytne vhodná příležitost. Musím si také dávat pozor, abych je nepropásla, jinak mi hrozí, že se o ně nechám připravit.“

Zdá se vám to naivní? Nevadí. Je to v pořádku, protože: „… co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré…“ (1K 1,27)

To neznamená, že nepotřebujeme teologii, která odhaluje patřičné souvislosti a na základě historických a archeologických poznatků nám lépe přiblíží dobové pozadí. Škoda jen, že se někteří teologové spoléhají spíše na vědecké metody, než na vedení Ducha svatého…

Bude-li ti Bible nápovědou, zvládneš každou (životní) zkoušku.

Překlad: J. Kratka, Nová naděje na každý den, roč. 15, č. 4, s. 2